Rozum a cit (recenze)

2. června 2013 v 13:11 | *Пrs.Dαωsoη |  Knihy

"Když tě srdce zradí, vezmi rozum do hrsti."


- více v celém článku -


O knize:
První publikovaný román Jane Austenové Rozum a cit (1811) dodnes nachází vděčné čtenáře a především čtenářky, neboť hrdinkami jsou dívky a ženy, které se musí smířit s tvrdostí života a najít rovnováhu mezi rozumem a citem. I po téměř dvou stoletích překvapuje autorka neobvyklou zápletkou, jemným humorem, skvělými dialogy i vřelostí citu. Mnohými čtenáři i kritiky je proto považována za největší a...

Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor. Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání ji však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilí plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.

Autor: Jane Austenová

Žánr: romantické drama

Úrývek z knihy:
Hned nato ji zpozoroval i on, okamžitě se uklonil, ale nepromluvil na ni, ani se nepokusil přistoupit k Marianně, ačkoli ji musel také zahlédnout, a dál se bavil se zmíněnou dámou. Elinor se bezděčně obrátila k Marianně, aby zjistila, je-li to možné, že nic neví. V tom okamžiku ho ale spatřila, celá se štěstím rozzářila a byla by se k němu okamžitě rozběhla, kdyby ji sestra nezadržela.
"Pane na nebi?" zvolala "je zde - je zde - ach, proč se na mne nepodívá? Cožpak s ním nemohu promluvit?"
"Proboha tě prosím, uklidni se," naléhala Elinor, "přece nechceš, aby všichni v sále viděli, co prožíváš. Možná tě ještě nespatřil."
Tomu ale sama nevěřila, a uklidnit se v takové chvíli Marianna nejen nebyla s to, ale ani nechtěla. Prožívala ta muka nedočkavosti a bylo to na ní znát od hlavy až k patě.

Můj názor:
Upřímně, do knihy jsem se začetla asi až na sté stránce a potom už jsem se do toho tak nějak dostala a knížka se četla dobře. Akorát jsem měla ze začátku trochu problém s těmi všemi jmény, nevěděla jsem, kdo je kdo, tak jsem si v tom udělal trochu jasno a až potom četla dál. Jelikož jsem asi před rokem viděla film, tak jsem věděla o čem to tak bude, ale i tak mě čtení bavilo. Musím říct, že párkrát mě to trochu nudilo, že někdy jsem to četla snad jako s povinnosti, ale někdy zase jsem od toho nemohla odtrhnout oči, ale celkově se mi kniha líbila. Plánuju si přečít Pýchu a předsudek od stejné autorky. Jinak pro ty, kteří neviděli film ani nečetli knihu, doporučuju nejdřív přečíst knihu a potom kouknout film jen jako doplnění. Každopádně doporučuju! :)

Jinak určitě plánuju udělat recenzi i na film. :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama